Farnost Zábrdovice - logo


noty

Medailon hudebního skladatele

Vojtěch ŘÍHOVSKÝ

  hudební skladatel

 

  • narozen 1871
  • zemřel 1950

Rodina z otcovy i matčiny strany byla hudebně založená. Děd i otec byli učitelé a ředitelé kůru. Po studiích na německé reálce ve Šternberku a Olomouci začal Říhovský navštěvovat v Praze techniku, obrátil se však zcela k hudbě, k níž tíhl od dětství. Byl žákem varhanické školy v letech 1887–89, odkud byl propuštěn. Následně navštěvoval operní a pěveckou školu Lukešovu (2 léta) a Ústav Arnošta Černého na Královských Vinohradech.

V letech 1982-1902 působil jako otcův pomocník v Dubé, dále jako ředitel kůru v Chrudimi ( 1902-14), kde vyučoval běžným hudebním předmětům na Soukromém ústavě učitelek a čile se účastnil hudebního života vůbec. Byl pianista, houslista, violista i sbormistr. V letech 1914-36 působil jako ředitel kůru u sv. Ludmily v Praze na Vinohradech a sbormistr arcibiskupského semináře. Byl obětavý a nadějný pracovník ve středu Cyrilské jednoty.

Jako neobyčejně plodný skladatel katolické hudby chrámové (církevní i duchovní) byl svým nejedním dílem úspěšný též za hranicemi (Švýcarsko, Německo atd.)

O skladbu se pokoušel již v 16-ti letech, publikovat začal koncem let 1890 v „České hudbě“, kde se potom objevují jeho skladby klavírní i houslové – písně, sbory a jiné.

Díla:

27 latinských mší (zvláště Missa Loretta op. 3, Jubilaei Solemnis op. 33, Pastoralis op. 48, Sanctae Ludmilae op. 68, B. Mariae de Lourdes op 92)

10 českých mší, 5 requiem, Te Dea, kantáty, skladby – varhanní, instrumentální, houslové, baldy, koncertina, skladby sborové a mnoho jiných.

Vojtěch Říhovský náleží beze sporu mezi naše nejvýznačnější umělecké zjevy a jako církevní skladatel nemá nikoho, kdož by jeho nepopiratelné prvenství ohrožoval.
(Dr. Vladimír Balthazar v roce 1921)

Text medailonů připravuje RNDr. Jana Beránková.



Na začátek stránky   |  Validace:   XHTML 1.0
Římskokatolická farnost Brno-Zábrdovice © 2006-2015,  www.zabrdovice.cz