Farnost Zábrdovice - logo


noty

Medailon hudebního skladatele

Karel Bříza

  Kněz, skladatel, sbormistr, varhaník a varhanář

 

  • narozen 14. října 1926 v Krucemburku na Českomoravské vrchovině
  • zemřel 9. prosince 2001

P. Karel Bříza je nespornou osobností svatohorských hudebních letopisů druhé poloviny dvacátého století. Narodil se 14. října 1926 v Krucemburku na Českomoravské vrchovině. Již jako sedmiletý přišel Bříza na Svatou Horu jako ministrant. Po studiích na gymnáziu v Libějovicích a Praze pokračoval ve studiu bohosloví. Během studií složil sliby člena Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele a stal se tak redemptoristou. Následně nastupuje u PTP v Komárně a zde 15. září 1951 přijímá tajně kněžské svěcení. V roce 1969 přichází znovu na Svatou Horu, tentokrát již jako kněz, avšak bez státního souhlasu působí tedy oficielně pouze jako varhaník, a zůstává zde až do r. 1972. Tehdy je představeným vypovězen. V dalším mezidobí pracoval opět v dřevařských závodech, tentokrát v rodném Krucemburku, kde vedl chrámový sbor, hrál na varhany a varhany rovněž stavěl. V tomto období jej postihly v krátkém čase dvě mrtvice za sebou. Přesto se však s houževnatostí sobě vlastní opět dokázal, i když s obtížemi, vrátit ke své práci na Svaté Hoře (1991). Poslední období jeho působení zde končí v září roku 2001, kdy odešel do domova pro staré kněze. Na následky komplikované zlomeniny pak zemřel 9. prosince 2001.

Dílo:

Břízova činnost je značně rozsáhlá. Nezahrnuje jen oblast interpretace a kompozice hudby, spartace a rekonstrukce množství svatohorských skladeb, ale též stavbu a opravy varhan, spolupráci na edicích jednotného Kancionálu a edicích dalších skladeb pro novou liturgii a výchovu mladých varhaníků, kterých jen na Svaté Hoře vyučil kolem deseti. V Břízově skladatelské činnosti lze vysledovat asi tři různá období:
- první období je dobou zrání, kdy se mladý autor snaží nalézt a uchopit výrazové prostředky: vokální fuga Salve Regina
- druhé tvůrčí období, ve kterém již jasně orientovaný skladatel komponuje nejen z vnitřního popudu, ale především z praktické potřeby skladby, které potřebuje k běžnému nedělnímu provozu chrámového sboru: skladby pro Jednotný Kancionál (píseň „Hledám, kde bydlíš“), skladby pro dětské hlasy (Vesel se nebes Královno, kde mužské hlasy jsou ad libitum), kánony, ale i všeobecně použitelné skladby mariánské a eucharistické. Vznikají i první tři ordinaria, z nichž první, které sám Bříza neoznačoval jinak než „lidové“, do dnešní doby skutečně téměř zlidovělo.
- závěrečné třetí období Břízova života se vyznačuje zmenšením jeho tvůrčí aktivity (komponuje skutečně již jen z nutnosti) a jeho příklonu k hudbě ceciliánské reformy: IV. ordinarium, skladba nesmírně zajímavá svými inspiračními zdroji (např. Kyrie je vlastně přepracováním jedné z Břízových ranných fug), bohužel však stylově a kvalitou kompozice poněkud nevyrovnaná (zvláště v části „Sláva“).
Použitý zdroj

Text medailonů připravuje RNDr. Jana Beránková.



Na začátek stránky   |  Validace:   XHTML 1.0
Římskokatolická farnost Brno-Zábrdovice © 2006-2015,  www.zabrdovice.cz